neděle 15. ledna 2006

jaké by to bylo?

Napadlo mě..třeba už Robina neuvidím. Nevrátí se, nebo jen pro své věci, umře, způsobí si smrt..nebo se jen prostě už nevrátí srdcem ke mě.Přemýšlím jaké by to bylo, i když vím, že jakékoliv věty s kdyby a by jsou ztrátou času. Ale mám chuť na tu ztrátu času, stejně nic lepšího není na pořadu dne.
Napadá mě..bylo by to šílené. A proč? Protože jsem to nestihla. Bylo by to asi stejné jakoby mi zemřel rodič a já mu nestihla ne říct, ale ukázat, že jsem ho měla ráda.
Čas se žene jako zrychlený film, a já ještě stále nevím kam s očima , když se na mě R. dívá.
Cítím v sobě tolik lásky k němu..slova to jen kazí, v činech mi brání ta má tělesná paralýza.Za ten rok bylo několik chvil, kdy jsem cítila, že spolu mluvíme, že já k němu mluvím doopravdy, že jsem to vážně já.V těch chvílích jsem byla tak šťastná a myslím, že i R. Byla chvíle v milování, kdy jsem prožila extasi zapomnění na své tělo a bylo to nejkrásnější, co jsem ve svém životě s mužem prožila.To jsou jen střípky toho, co bych chtěla Robinovi dát.Třeba jsou tyto střípky to, co jsme si mohli dát, jako ten vhled do štěstí.
Ale kdyby Robin nebyl, už bych nestihla tu nádobu naplnit.
Co s tím, když já vím, vážně vím,že když budeme trpěliví, můžeme tím vším projít.
A také vím ,že proces,který se v tomto bytě děje , nelze urychlit.
Robin nemá potřebu se mnou v tomto období komunikovat a mě to chvíli trápilo. Objevily se otázky o tom, že láska, ve které se člověk cítí dobře ,jen je-li v pohodě ,asi není ta pravá.
Ale už jsem to hodila za hlavu, jsou to nesmysly.
Pro mě je základem stále ta jediná věc. Bude-li Robin sám sebou..VŽDY A ZA VŠECH OKOLNOSTÍ, budu já moci růst vedle něj a učit se právě toto, jelikož on je jediný člověk pro mě, který to tak má. Nevím, zda k tomu potřebuje odvahu. Každopádně on je mi v tomto učitelem a dokonce i praktickým :o) a já jsem vděčná vděčná vděčná,že to můžu pozorovat, zkoušet, že mě právě tahle rovina ovlivňuje ,protože právě toto je to, po čem moje srdce touží. Být sebou, nálezt sebe, objevit své srdce, spojit se s ním..vím, že tam někde je, ale je opravdu zatím osamělé. A velmi statečné v tom vyčkávání.
No a kdyby mi Robin umřel v jakémkoliv slova smyslu..přišla bych o tento dar.
Takže si sobecky a egoisticky a strašně moc přeju, aby byl se mnou co nejdéle, abych měla dost času, a abych mu mohla nakonec dát tu všechnu mou lásku, která mu právem patří.