a co ten sex?

Vím, že když jsem dneska ráno byla venku, chtěla jsem psát o sexu, ale už si to teď tak nějak přesně nepamatuju. Ale přesto se pokusím o pointu, bylo to totiž pro mě důležitý.
Jak už jsem psala, dnešní den je pro mě nějak jiný, vlastně je to jiný už od včerejška od rána, kdy se něco ve vzduchu změnilo a mě se začal navracet takovej ten klid a schopnost dělat to, co potřebuju. Vím, že to cítila i moje máma, bylo to jasný z jejího chování.Pak odjela a přijel Robin.
Všechno bylo nadále celkem v pohodě,ten jakejsi klid trval, ne sice dokonale,ale konečně to tu bylo, je to tak..člověk na takový stavy prostě zapomene, je to jako bolest zubu nebo porod..víte,že to bylo, že to bolelo, ale zapomenete jak.Tady zapomenete na tu úlevu, na ten pocit středu, jakýhosi vyrovnání, klidu a tím i štěstí. Zapomenete jak je to důležitý, jak se dá dobře v životě cítit.Zapomenete na to, jakou vám to dává odvahu to tak mít, jakou vám to dává barevnost, protože v takové chvíli je zajímavá každá chvilička, která se děje. No a tím, jak to udržet ,se myslím na světě zabývá dost lidí, kteří se alespoň někdy takhle fajn cítili..bez jakýchkoliv podpůrných prostředků zdůrazňuju, protože pak vám dojde, že to tady je prostě pořád, že se k tomu můžete dostat,aniž byste cokoliv brali, dělali, chtěli..prostě se to děje, je to dar a já krom vděku necítím cestu, jak to získat trvale. I když to samozřejmě taky děsně chci mít pořád, stejně jako všichni.Je to tak vznešený.
No a vlastně ten sex.
Souvisí to s tím, co píšu.Moc se spolu teď s R. nemilujeme.
Já to cítím tak, že nechceme dělat kompromisy v ničem ,ani v tomto. Že nechceme za cenu nějakých docela příjemných tělesných pocitů prodat možnost opravdu bytostného splynutí.Že nám ten obchod za to nestojí.Že nám za to stojí počkat na chvíle, kdy to bude pro nás oba tak přirozené, žádané a upřímné,že se to stane stejně tak, jako se děje všechno to ostatní v našich životech.
Protože když budu mluvit o sobě..sex je pro mě zatím prostě pouze důkaz. Že jsem chtěná.Že jsem ženská. Že ještě žiju.Že mám moc. Že mám ego.Je to můj vztek,deprese,zklamání a strach.
Je to má touha po fyzickém naplnění. A je to má touha po R.
Jen to nechci prodat, ztratit.Možná je to celé blbost a sex je prostě příjemný spojení dvou pohlaví za účelem oplodnění, jak říká můj R.:o)...jenže já to tak nemám, alespoň zatím. Možná je to vážně něco jako jídlo a WC. Prostě potřeba. Kterou si já zveličuju do kosmických rozměrů.
No, jenže já to tak necítím. Zatím je spojení s R. v kosmické poloze a třeba se jednou dostane na tu zcela normální pozemskou, kdy si budu uspokojovat své choutky tak, jak budou přicházet a nebudu kolem toho cítit žádné tenze. Teď to ale tak nemám. Takže to chci respektovat..protože vím, že je to pro mě stejně důležité jako to dnešní ráno.A že to vzteklé chtění, které mě teď několik týdnů provázelo..a které se možná každou chvíli vrátí :o), je ta druhá rovina, ta druhá výzva a já bych radši dala možnost té první zkušenosti.Té ,které je tak setsakramentsky málo:o), ale když se ukáže, zboří to všechny pochybnosti o tom, jak bych chtěla žít. Je to jasný jako facka.
A sex, který je snad i jakýmsi mým tématem v tomto životě ,je jednou z těch rovin, které se skvěle nabízejí k tomu úžasnému středu.
Neprodávat své srdce, zkrátka.

No a cejtím, že už to trochu všechno nabývá těch druhých rozměrů:o)),ale stálo to za to.