..odjíždění..

Vyprovázela jsem svou sestru k autobusu do Prahy.
Dívala se na její pletenou čepici levandulové barvy, která se opírala o orosené sklo a srdce mi svírala směsice touhy, něhy a blízkosti..

Tentam byl všechen nevysvětlitelný nesoulad posledních dní.

Odjížděla do dalšího nového začátku..a já tu zůstávám jako ta stará vrba.

Já, ta mladší!

Ráda jsem odjížděla..ta chvíle sevřenýho hrdla při písknutí píšťaly výpravčího , nastartování motoru..a za první zatáčkou se člověk pěkně rozloží, koukne z okna..a začíná nový dobrodružství.

Ta touha mě doteď neopustila.
Narůstá ve mě .

Na jaře už jí musím vyhovět. Chci. Vyhovím!