úterý 16. února 2010

Volný den


V domě kde pracuju dneska nejde elektřina..a já mám volný den.


Jen jsem to zjistila, můj mozek předložil plán "nedodělaných povinností"-objednat se na gyndu, k zubaři, zajet k jedný imobilní pacientce, vyřídit hromádku různých úřednických upozornění na mým stole..
Nic z toho jsem ale ve skutečnosti neudělala. Nikam se neobjednala.

Včera večer jsem se rozhodla, že dnes ráno opravdu, ale doopravdy , půjdu lyžovat.Pěkně sama, hned časně. Bez ohledu na počasí.
Dnes ráno jsem vstala jako obvykle, přesto..bylo to jiný v tý jemný radosti , že "nemusim", skočila jsem pro teplý pečivo.. vzala si první dvě tablety z čínský mediciny, udělala svačiny a vyjímečně odvezla obě holky do škol.

Pak začalo vlastní volno.
V kuchyni byl R. , vychutnala jsem si společný kafe a to čerstvý pečivo s máslem a v hloubi hlavy zkoumala nechuť jet na ty lyže..viděla jsem se v autě, v lanovce(kterou těžko snáším), na zamlžený hoře s dobrým sněhem..cítila jsem jak sjíždím a moc neovládám lyže, cítila jsem unavený nohy.
A věděla už, že nepojedu..jako už tolikrát. Nastala úleva, že sport dnes ne.

Poklidila jsem v pokojíkách, ustlala holkám, procházela bytem a sbírala použité nádobí, a stále cítila ten příjemnej klid...půjdu vyměnit nový šusťáky (koupila jsem si pánský), pochodím po městě, pokoukám v počítači..jen tak.

Přišel za mnou R. Namasíroval mi záda a pak jsme se fantasticky pomilovali.
Když jsem šla do koupelny, cítila jsem to svý tělo a radost a mládí a říkala jsem si, že bych třeba mohla jít na pedikuru nebo ke kadeřnici, najednou jsem se chtěla vyšlechtit, ozdobit..a přišlo mi to jako bezvadná náplň času. Být krásná, žádoucí, odpočatá. Pro sebe a svou rodinu.

Taky mi napadlo napsat příspěvek..

Je mi fajn a do těla se vkrádá mírné napětí..že to brzo skončí.

Ale dneska, dneska je to úžasný.