neděle 15. července 2007

Drahá moje Aničko



Seděla jsem na balkoně a pozorovala tu první
jasnou hvězdu na stmívajícím se nebi.
A myslela jsem na Tebe.

Jak se Ti teď daří, jak se cítíš, jak Ti je..
..jak moc jsi pro mě důležitá.

Jsi tak důležitá, drahá Aničko.

Od první chvíle, kdy jsem se o Tebe dozvěděla , jsi mi přinesla radost, otevřela jsi tolik zavřených dveří v mé duši.


Bojím se o Tebe, milovaná.
A netuším proč.
Nejsem zvyklá se o děti bát. Nechci se o Tebe bát.
Je to asi Tvou tak umně skrytou křehkostí, Tvou citlivou duší, Tvým jemným vnímáním světa..které ale tryská do okolí příliš silnými výbuchy emocí..jak nepochopitelná jsi pro nevědomé..jak pochopitelná jsi pro láskyplné.

Drahá moje Aničko.

Myslím na Tebe s láskou, kterou matka nikdy nebude umět vyjádřit slovy.
Buď prosím trpělivá, má malá kouzelnice..


Tvoje maminka je pomalý žák.Ale snaživý a citlivý.


12 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Love and harmony combine
And around our souls entwine
While thy branches mix with mine,
And our roots together join.

Joys upon our branches sit,
Chirping loud, and singing sweet;
Like gentle streams beneath our feet,
Innocence and virtue meet.

Thou the golden fruit dost bear,
I am clad in flowers fair;
Thy sweet boughs perfume the air,
And the turtle buildeth there.

There she sits and feeds her young,
Sweet I hear her mournful song;
And thy lovely leaves among
There is love: I hear his tongue.

Anonymní řekl(a)...

Hm, nepřečtené dopisy...Jakoby si člověk potřeboval ty pocity , který jsou tak jasný a čistý, ještě doložit...I když to není potřeba dokládat...Kolik jen jsem těch dopisů taky dětem v duchu napsala. Tenkrát by to asi takhle neuměly přijmout, možná by se styděly apod. Dnes vědí...

Anonymní řekl(a)...

Anicka je jiz na svete nebo se na nej teprve chysta?

Anonymní řekl(a)...

"Williame":o), s angličtinou jsem už trochu naštíru..abych se dokázala s lehkostí ponořut do Tvých slov..ale mám teď hodně času, a také slovník..a..DĚKUJI,protože tuším zač..

Anonymní řekl(a)...

Anino. Byla to taková ta chvíle, které jsem musela vyhovět. Jen v takových chvílích já píšu do blogu, protože jinak bych to ze sebe nedostala :o))

Anonymní řekl(a)...

Radko. Anička je na světě už 8 let. Je mojí druhou dcerou.

Anonymní řekl(a)...

Podobne to mam ja se svym nejmladsim.

Tak preji hodne stesti v uceni i poznavani!

Anonymní řekl(a)...

Sáro, napsalas to moc krásně, díky za ten článek. Moc zdravím.

Anonymní řekl(a)...

Je to silně milý článek.

Lepší výraz mě nenapadl - "hrozně" milý jsem zavrhla jako výhružné, "moc" milý jako banální, "velmi" milý jako strojené, "velice" milý je docela důrazné a vlídné, ale chladné.

Silně milý článek to je, protože jsem se při čtení cítila silně mile. A to se nestává s každým.

Anonymní řekl(a)...

Čauky, Sáro. Sám bych to líp nedokázal - končím s básněním...
Al da Bianco

Anonymní řekl(a)...

Ne, Aldo, básníš přeci předevší pro sebe. A každý kdo umí nějak vyjádřit svoje nitro ..je to přeci takový dar.
Byla by škoda nemít Tvůj dar k dispozici :o)

Anonymní řekl(a)...

Liško,
Tvoje slova..tady i u Tebe.. jsou pro mě vždy silná..ať už jsou zaměřena jakýmkoliv směrem..neboť cítím, že jsou upřímná.