úterý 23. října 2007
Bez nadpisu
Mám chuť se trochu přiopít....poslední týdny mám v hlavě pořád jen samé plány a taky povinnosti a nějaké ty mety ,ale především sny a také snění a potom spaní..taky jste pořád tak ospalí?
Mám ráda noc. Jenže jí už téměř nežiju. Protože se mi chce moc spát, zhruba tak okolo 21,30 to začíná..klížení očí a padání hlavy,zívání a naprosté výpadky schopnosti komunikovat..a to dokonce i na počítači !!
A tak padám do peřin,posledním pohledem spočinu na okně , kde je má láhev s mořskou vodou z Rabu..ale to už je vskutku ten úplně poslední pohled, protože hned potom se probouzím v náruči mého už téměř muže, protože on přichází ráno domů a já jsem přeci ještě ani nezačala snít..
..a tak mi utíkají noci naplněné sténajícími vichry, dunícími lesy , ostrými obrysy mraků , které letí měsícem ozářenou temnou už skorozimní oblohou..
A přitom mám podzim možná skoro nejradši.
A tak mám chuť na to víno, které jsem si přivezla z víkendového kursu v Hodoníně.Poprvé jsem ze vzdělávacího víkendu přijela s výslužkou..po noci provoněné ochutnávkou vín, kdy jsem se prostě musela obtěžkat několika lahvemi vína a také několika sklenicemi paštik a dršťkové a taky tlačenky..(firma Hlávka a Hlávka..téměř bez chemie ).
Dala jsem si to víno.
Také trochu na kuráž..neboť toužím po tom spojit své dva světy dohromady, spojit svou lásku k životu a k lidem, ke tomu všemu co se neustále děje, ke všem těm zvláštnostem a změnám a úchylkám , lásku k tomu, jak jsme každý jiný a přesto tak nějak zvláštně stejní....s každodenní prací , razítky a obálkami, s účty a nákupy a unavenýma očima v supermarketech.
Protože i razítko je jenom jinakost, i práce je jen nějaký ten čas, a lidi..jsou všude stejně zajímaví.
Ale někteří mě berou více za srdce.
A to dokonce tak, že začínám věřit..v nadčasovou blízkost, v životy před a po..protože, znáte to přeci, s některými těmi lidmi se zkrátka znáte TEĎ HNED. Při prvním pohledu do očí.
Nebo při prvním pohledu na jimi napsaná písmena, slova..
Začínají se mi klížit oči..
Takže dobrousladkoukrásnoutemnouradostnou noc
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
7 komentářů:
tak tohle podepisuju a orazitkovavam:)
Poutavé, příjemné a půvabné počtení. Spánek je ta nejsladší věc (podle jedné pohádky), zejména když člověk neprochodí noc nebo nemá hrozné sny ... U mě to celkem jde, horší to bývá ráno (zdravotně - než se rozhýbu).
Nazdar Pájo..jen tak mimochodem, dnes v noci napadalo 30cm prašanu :o)).Těším se na vás..někdy.
Promiň odbočení, ale proč bych nenapsala co mě právě napadne, že jo.
Nuli. Asi 3x v životě se mi stalo, že jsem fakt nemohla spát..kvůli nějakým myšlenkám ulpívajícím v mém mozku jako smůla..bylo to nepříjemné. Tedy 2x. Potřetí, a to bylo asi před rokem, jsem si řekla..alespoň ten život neprospím.Prostě si užiju to zvláštní bytí vzhůru, kdy je svět jakoby naruby a člověk má dojem vstupu na zakázané území. Bylo to docela fajn, takové dobrodružné.
Od té doby bych stále jen spala..tedy v noci.Ale kdybych se někdy zase v noci probudila, opět si to zkusím užít..
Sáro, dnes jsem si Tvé psaní přečetla potřetí...
Mirko,já taky..dnes čtu.A dokonce i mám chuť něco napsat, po dlouhé době. Stýská se mi po období, kdy jsem každý den mohla vyklopit své myšlenky..ale ztratila jsem někde niť..ale i tak..děkuju, Mirko..
Nádherné živoucí dech beroucí psaní /jenia
Okomentovat