DNESKA JE MOJE SRDCE HLUBOKÁ ČERNÁ SMUTNÁ HLÍNA
ani psát o tom nejde.
A teď to po sobě čtu a říkám si, jak to vypadá strašně afektovaně.
Ono se mi totiž nic nestalo.
Mám jen jednu svou hodně černou, bezútěšnou ,plačtivou a blbou náladu.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
20 komentářů:
tak to chce nejakej dobrej film a dobry vino....at je ti brzy lip! paja-ostrovanka
S dobrým filmem jasně souhlasím, ještě to podpořím čajem a vlezem do postele..a to víno, no nejsem si jistá, jestli můj dnešní černočerný svět nějak podivně nesouvisí s včera vypitým ( a výborným) vínem..
Když jsem byl úplně na dně,
zaslechl jsem klepání zdola.
Stanislav Jerzy Lec
P.S. Neboj, užij si to! (Bude hůř...)
optimistický Al da Bianco
Jo, Al do:o).Nádherně řečeno.
Proč jen si člověk nemůže ZAPAMATOVAT ,ten okamžik chvilku po propadu do černý díry , že ten propad je vážně jen ten mžik..ale ten mě někdy tak přemůže,že prostě NEVĚŘÍM,že bude líp..a když je líp, nevěřím, že jsem mohla tak trpět..
"Když jsem byl úplně na dně,
zaslechl jsem klepání zdola." - Přesně to se mi stalo!!
Ale bylo to ÚPLNĚ na dně; jenom na dně nakrátko se toho nedosáhne. Což nevadí... aspoň se dá naopak jít nahoru. Tak ať tam už jsi.
Souvislost s vínem mi připadá dost možná. Pro mě osobně je pivo bezpečné ; působí spíš jako antianxiolitikum. Šálek horkého kakaa taky. Víno mi dělá opak (když má na co navázat, na nějaký náběh nálady).
teda "anxiolytikum" to mělo být, ne antianxioli...
Vím, že jsem na dně určitě ještě nikdy nebyla..no a říkám si, že snad je každýmu nadělený co unese, tak doufám, že až ke dnu to u mě nebude.
A to klepání..fakt mě napadlo jak to chápat. Asi jako naději..na druhou stranu, může bejt ještě hůř, když už jsem na dně?
No někomu druhýmu asi jo. Jen nevím, jestli by mě to v takovou chvíli povzbudilo.
No jo..ve víně je přeci pravda.
A já si teď skočím pro pivo. Naštěstí je naproti našeho novýho bydlení hospůdka. Tak teď zajdu..poprvý co sem tady.
Sáro, kuk :)
S odstupem času si říkám, že jsem vlastně nikdy tak docela na dně, i když jsem si to tehdy snad ani nedokázala jinak už představit.A pokud jsem dole byla, jakože mockrát jo, bylo fajn se pak vyškrábat. Někdy to nebylo jen tak , ale pořád lepší, než padat dolů, tak už jsi minimálně na půli cesty k lepšímu :)
chybí tam na dně nebyla :)
Dneska byl nadherny den, kvetou bledule a krokusy jsou venku. Jak to vypada s hlinou u tebe?
Radko, tosřekla geniálně! Že hlína je plodná! Zvlášť když byla řeč o hluboké vrstvě černozemě, ta je nejúrodnější. Něco z ní vyraší živého nového.
Anino. Já Ti vždycky rozumím :o)..třeba i s chybějícími slovy a s překlepy.
Liško, tys mě předběhla.Přesně to mě napadlo, o tý hlíně, co plodí..dík Radko, to bylo moc krásný.
A jinak..už je po hlíně..samosebou.
Je to divný. V jednu chvíli , jakoby se mi v duši rozprostřela všechny bída světa(není to snad tak ani moje "dno", ale takově nějaké celosvětové),jakoby všechno byla jen beznaděj a nicotnost.
A tak hluboká, že v tu chvíli nevidím nic jinýho.Je to trochu děsivej oceán vesmírného smutku.
A za chvíli se to zahalí mlhou a je to včechno jiný, mírnější, normálnějí.
Naštěstí ale mám takové i návaly nekonečného úžasného zázraku života a všeho toho co se děje..tak se to nejspíš vyrovnává.
Jen..trochu mě občas unavují a asi i vyčerpávají tyhle "maniodeprese"..brala bych zkrátka trochu "plošší sinusoidu" :o)
Moc zdravím Sáro! Tyhle stavy tak dobře znám! - a vlastně - kdo by je asi neznal, že? Myslím si, že většinou se na dně neocitáme, jen nám to tak momentálně připadá, pak ale zjistíme, že může být ještě hůř , tak se usilovně hrabeme ven, protože víme, že nic nesmíme vzdávat, vůbec nic. Naštěstí pak zase přijdou pocity velkého štěstí. Kdyby člověk neprožíval ty smutky, nemohl by se pak tak radovat. Jen lék na to zvládání má každý jiný......
Hančí..Můžu říct jen jediný..děkuju Ti.
ahoj, minule su tu byl a napsal a vono se to nějak neto.., tak tedy znovu ale uz to neny onno, víme... Dnes je frmol a převodněná těžká hlína vyschla a těd spěchá aby měla výsledky a o něco náhodou nepřišla..
Tedy věděti chtěl jsem ti dát, že mi nepřišlo fér se tu jen tak neviditelně procházet a rozhlížet se a.. Tedy, volají na mě Matěji a věz, že tě mám ve velmi oblíbených...:)
p.s. a proč to píše Benjamin!? to se mě neptej..:, jestli jim to umíš rozmluvit tak tak prosím učinj:)
Když jsem myslela ,že bych mohla mít i syna,měla jsem představu, že by to byl Benjamin( i když mi to všichni rozmlouvali) a nakonec by to byl Matěj.To bylo asi před l5ti lety.
Z toho ale evidentně vyplývá,že bychom si měli rozumět :o)
..:), no vidis, vzato přez životní zkušenost, filipa a to všechno ostatní, mi přijde, že na tvého syna bych už zralý snad mohl být..:), i když synové svým matkám obvykle příliš nerozumí.., tedy syn to asi není jasná paní, ani myslivec..:) (ten s kloboukem s pery, kamizolou..:)
A kdo je to tedy..Ty jeden Matěji..
jsem to prostě já, tvůj vděčný čtenář a věčný mimoň, Matěj, takže lidová moudrost se ani v mém případě nemýlí. No vidiš, teď tu bylo zrovna jedno malé dilema - mýlit se vyjmenované nebo jo:). S léty se to nějak vytrácí, jsem zvědav na tu ostudu až budu jednou taky vychovávat...:)
Okomentovat